O Janu Havlíčkovi
Rod Havlíčků pocházel ze zahradnické usedlosti č.p. 47 ve Starých Mokrých Lazcích. Tam se také narodil 15.1.1846 Jan Havlíček v rodině Bartoloměje Havlíčka (*1807) a jeho manželky Kateřiny (* 1810), dcery Karla Jaroschka, zahradníka taktéž ve Starých Mokrých Lazcích, kteří byli sezdáni 10.8.1830.
Jan Havlíček starší se poměrně brzy – 9.6.1868 - oženil s Magdalenou (*22.7.1848), dcerou Johana Komara, sedláka ve Starých Mokrých Lazcích č.p. 41, a jeho ženy Kateřiny, roz. Bluchové ze Štítiny.
Dne 27.10.1870 se novomanželům narodil prvorozený syn Jan a potom dětí přibývalo. Havlíčkovi se pro zlepšení životní úrovně rozhodli v r. 1890 pronajmout si mlýn ve Lhotě u Opavy od stavitele Franze Jurečky a jeho ženy Marie z Ostravy-Třebovic, kteří se právě stali novými vlastníky mlýna i se selskou usedlostí č.p. 1. A 29.7.1893 Havlíčkovi mlýn po dobrých zkušenostech odkoupili.
Jejich syn, již zmíněný Jan Havlíček, se sice vyučil mlynářskému řemeslu, ale potom působil jako hostinský v blízkém Martinové, kde se 12.2.1895 oženil a založil rodinu s Marií (*3.9.1874), dcerou hutníka Josefa Husara z Moravské Ostravy a jeho manželky Rozálie, roz. Slavíkové. Na svět spolu přivedli v Martinově dceru Boženu (*16.12.1896) a syna Jana (*12.7.1903). Další dvě děti, Ludvík (*16.8.1905) a Ladislav (*14.12.1906), se jim narodily již ve mlýně v Lhotě u Opavy, který na základě odstupní smlouvy č. 3986 z 24.7.1905 získali i se selskou usedlostí č.p. 1 od rodičů.
Starý doškový mlýn následujícího roku zbourali a postavili nový zděný mlýn. V r. 1911 mlýn zdvihli o patro a přistavěli obytnou budovu, v r. 1913 místo vodního kola postavili turbínu a zřídili elektrické osvětlení nejen pro mlýn, ale také pro lhoteckou školu, hostinec, nádraží a dalších pět chalup. Na základě žádosti Jana Havlíčka z 27.2.1914 byla jeho mlynářská živnost zapsána do obchodního rejstříku jako firma jednotlivce pod názvem J. Havlíček, umělý válcový mlýn, Lhota.
Jan Havlíček byl uznávaným podnikatelem, působil až do r. 1927 jako starosta Lhoty, v této funkci se zasloužil o zřízení místní školy a v r. 1921 také železniční zastávky.