Slámovo muzeum

Občanské sdružení „Slámovo muzeum" zpřístupnilo v roce 2011 návštěvníkům 2. a 3. podlaží bývalé čistírny válcového mlýna. K drcení obilí se zde místo mlecích kamenů používaly moderní válcové stolice, obilí bylo do vrchních pater dopravováno korečkovými elevátory a pohon strojů byl zajištěn od hlavního hřídele pomocí transmisí, řemenic a plochých řemenů.

Na rozdíl od starších vodních kol byl pohon v moderním mlýně zajištěn výkonnější a spolehlivější vodní turbínou. Můžete zde vidět dochované zbytky strojního vybavení na čištění obilí, prosévání, třídění a míchání mouky.

Expozice je doplněna ukázkami předmětů všedního dne mlynáře a jeho pomocníků, uvidíte původní plány, fotografie, mapy a písemnosti. Nástěnné tabule a instalované předměty a modely ilustrují vývoj mlýnů v minulosti, se zaměřením na Opavsko, kde v minulosti pracovaly desítky vodních kol a později turbín, které vyráběly elektrickou energii. V naší mapě je jich vyznačeno více než sto. Návštěvníci se dozvědí o tom, jak mlynáři v minulosti žili, jaké měli povinnosti a výsady.

Mlynářství ve Lhotě

Mlynářství ve Lhotě má velmi dlouhou historii. Nejstarší písemnou zmínku o existenci lhoteckého mlýna bychom našli datovanou ve štítinském urbáři do roku 1460 (v souvislosti s povinností čistit lhotskou strouhu). V průběhu následujících staletí měnil mlýn mnohokrát své majitele. Bezpochyby největšího rozvoje mlýn zaznamenal za rodiny Havlíčků, která jej odkoupila v roce 1894. Havlíčkovi nechali v roce 1906 doškový mlýn i s pilou zbourat a postavili zděnou přízemní budovu. V roce 1913 Jan Havlíček nahradil mlýnské kolo turbínou a zřídil elektrické osvětlení ve mlýně, v pěti chalupách, ve škole, v hospodě a na nádraží. V obchodním rejstříku je zapsána živnost J. Havlíček, umělý válcový mlýn, Lhota. Krom lhoteckého, Jan Havlíček vlastnil a provozoval několik dalších mlýnů a stal se největší mlynářskou firmou na Opavsku. V 30. letech dále zmodernizoval technologii mlýna, provoz rozrostl se o silo a čistírnu obilí. Nacistická okupace přinesla nového německého správce, následný poválečný vývoj pak zestátnění a začlenění podniku do Slezských mlýnů, n.p. Opava. Na začátku 60. let došlo k poslednímu vylepšení technologie, kdy se výkon mlynářské technologie až na 250 vagónů za měsíc.

Osud mlýna se zpečetil 17. dubna 1987, kdy budovu zachvátil požár, provoz byl omezen, a mlýn nadále sloužil pouze jako míchárna krmiv. Od 90. let 20. století chátral až do doby, kdy rozsáhlý areál koupila soukromá firma a začala s jeho rekonstrukcí.

Slámovo muzeum

01-vitani-jara-20120324.JPG 02-vitani-jara-20120324.JPG 03-vitani-jara-20120324.JPG 04-vitani-jara-20120324.JPG 05-vitani-jara-20120324.JPG 06-vitani-jara-20120324.JPG 07-vitani-jara-20120324.JPG 08-vitani-jara-20120324.JPG 09-vitani-jara-20120324.JPG 11-vitani-jara-20120324.JPG 12-vitani-jara-20120324.JPG 13-vitani-jara-20120324.JPG

Rekonstrukce muzea

4693.jpg 4679.jpg 4705.jpg 4708.jpg 4721.jpg 4736.jpg i3.jpg i4.jpg i5.jpg i7.jpg i11.jpg i12.jpg

Created in ARSYline.cz

Upozornění
Zavřít