V katastru obce Chabičov nechali její majitelé Donátové z Velké Polomi někdy ve 14. století postavit vodní mlýn s jezem a mlýnským náhonem. Polovinu tohoto mlýna pak v r. 1404 darovali bratři Mikuláš a Žibřid Donátové své sestře Kateřině, která vstoupila do kláštera klarisek v Opavě a stala se jeho abatyší. Jako v mnoha jiných případech klarisky také chabičovský mlýn později uzurpovaly celý a držely až do zrušení konventu.
Celé toto třísetleté období je naplněno spory klarisek o jejich majetek a příjmy z něho. Mlýn potom získala mlynářská rodina Blažejů, která se do Chabičova přistěhovala z Pruska, ze sousedícího Dolního Benešova.
Ta přebudovala celý původně dřevěný mlýn na zděný. Nutno poznamenat, že mlynář Karel Blažej se proslavil jako vlastenec a spoluorganizátor 1. tábora lidu na Ostré hůrce v r. 1869. Po velkých povodních pro velké náklady spojené s údržbou a opravou jezu, strouhy a mlýna rodina Blažejů celou mlýnskou nemovitost i s 38 ha pozemků prodala v r. 1885 hájeckému cukrovaru, který v letech 1858-1859 postavil a dále provozoval báňský inženýr Jan Jindřich Gold z Moravské Ostravy (1815-1872). Cukrovar v r. 1890 nechal k mlýnu přistavět vodní elektrárnu dodávající proud pro oba výrobní objekty. Chabičovský mlýn v r. 1935 získal od Rolnického akciového cukrovaru úspěšný podnikatel Jan Havlíček. Po 2. světové válce převzaly mlýn Severomoravské drůbežářské závody a zřídily v něm porážku drůbeže.
Smolkovský Kropšův mlýnTaké mlýn ve Smolkově měl obdobný osud. První zmínka o obci Smolkov pochází z r. 1377 a snad od prvopočátku byla sídlem samostatného statku s tvrzí, později přestavěnou na zámek, a již výše zmíněnou obcí Lhotou. K nejvýznamnějším majitelům smolkovské; ho statku náleželi v 1. 1473-1528 páni z Bítova, v letech 1560-1710 Tvorkovští z Kravař a od r. 1710 Lichnovští z Voštic. Smolkovský vodní mlýn, zmiňovaný v historických pramenech již v r. 1433, byl spojen vždy s vrchnostenským dvorem a zámkem. Byl o dvou složeních s vlastním mlýnským náhonem napojeným na jez společný i pro mlýn v Donítn Benešově. Z jeho známých mlynářů sluší připomenout Leopolda Moritze (1789), Jakuba Melzcra (1820) a Františka Kropše (1900), jehož manželka po ovdovění prodala mlýn hájeckému cukrovaru. V r. 1922 byla u smol-kovského mlýna zřízena vodní turbína, která dodávala elektrický proud i pro zámek a několik smolkovských domů. V r. 1935 získal mlýn již zmíněný Jan Havlíček.