9. 2.2012

Havlíčkovy mlýny

V r. 1935 získala firma J. Havlíček, mlýny a pila Hlučín od Rolnického akciového cukrovaru v Háji u Opavy jed­nak mlýn ve Smolkově, jednak mlýn v Háji Chabičově. Staly se rovněž vedlejšími závody uvedené firmy a tato změna byla zapsána do firemního rejstříku 24.12. 1935 pod zn.

Mlýny patřily od středově­ku k výnosným zdrojům obži­vy a jejich majitelé k privilego­vaným a nejbohatším vrstvám obyvatelstva nejen na vesni­cích, ale také ve městech. Zpravidla patřily majitelům panství, na kterých byly zbu­dovány, a mlynáři jim za pro­voz odváděli vysoké poplatky. Teprve po zrušení patrimoniální správy se mlynáři stávali jejich plnými vlastníky a z mlý­nů tak podnikatelské firmy. Havlíčkovy mlýny byly v první polovině minulého století nej­větší mlynářskou firmou na Opavsku vlastnící a provozu­jící několik mlýnů současně. Pamětníkům se vryla do pa­měti jako veřejná obchodní společnost „Havlíčkovy mlýny Hlučiti, Havlíček a Hradský".

Mlýn ve Lhotě u Opavy

Uvedená firma měla původ i své první sídlo ve Lhotě u Opavy. Tato obec se v histo­rických pramenech poprvé připomíná v r. 1413, ale ještě v r. 1606 byla nepatrnou osadou s 5 domy, která patřila ke stat­ku Smolkovu. V době sepiso­vání karolinského katastru, tedy v r. 1721, k tomuto statku hraběte Viléma Lichnovského z Voštic náležely dva vrchnos­tenské vodní mlýny o dvou slo­ženích. Jeden z nich stával prá­vě v katastru osady Lhoty při řece Opavě, druhý ve Smol­kově. Po stránce majetkové a správní sdílely oba mlýny osu­dy statku Smolková jako do-minikální (panské) objekty. V r. 1803 koupil statek Smolkov od Lichnovských Josef Ant. hr. Mitrovský z Nemyšle a v r. 1837 se majitelem stal Rád německých rytířů. Změny v držbě statku se promítly i do i vlastnictví mlýnů. Mlýn ve Smolkově koupil v r. 1820 Ja­kub Melzer za 425 zl., kdežto mlýn ve Lhotě na základě sva­tební smlouvy z 20.1. 1822 vlastnil mlynářský mistr Franz Hrnčíř (Hienczirz) se svou ženou Mechtildou Annou, dcerou mlynáře Franze Wal-lera z Černého mlýna na raduňském panství. Sám byl sy­nem Petra Hrnčíře, mlynáře z Třebovic. Zde nutno dodat, že mlynář Franz Hrnčíř měl sestru Terezii (1798-1855), provdanou v r. 1821 za hájeckého hostinského Jacoba Vaška (1793-1844), a byl tak strýcem profesora a novináře Antonína Vaška a prastrýcem básníka Petra Bezruče. Lhotecký mlynář vedle mlynářské živnosti provozoval zeměděl­ské hospodářství na selské usedlosti č.p. 1 ve Lhotě, kte­rá ke mlýnu náležela. Lhotecký mlýn byl prastarý, připomí­ná se již k r. 1460 ve štítinském urbáři povinností čištění lhotské mlýnské strouhy. Pozem­ková kniha obce Lhota obsa­huje záznamy o dalších vlast­nických změnách, z nichž je patrné, že 19.6. 1872 koupili mlýn manželé Anton a Marie Halfarovi (prostřednictvím jejich provdané dcery Marie mlynařil ve Lhotě Petr Suchá­nek, syn kateřinského mlyná­ře Jana Suchánka), 2.4. 1890 manželé Franz a Marie Jurečkovi a 29.7. 1893 manželé Jan (*15.1. 1846) a Magdalena (*22.7. 1848) Havlíčkovi.

Created in ARSYline.cz

Varování
Zavřít